Závislost na zisku
Od 50. let oscilovala průměrná čistá marže amerických firem kolem 4–5 %. V 90. letech začala setrvale růst nad 6 %, po finanční krizi se dostala nad 8 % a nyní je cca 10,5 %. Správná (spravedlivá) výše čisté marže nelze empiricky určit – jde o hodnotový soud – mohou nám však napovědět faktory, které k tomuto růstu vedly. Některé by šly označit za dobré: efektivnější řízení, vyšší podíl nehmotných aktiv (nyní cca 80 % hodnoty S&P500 vs 20 % v 70. letech), důraz na výzkum a vývoj (firemní R&D výdaje cca 3násobné oproti vládním, v 70. letech naopak), internacionalizace (25% podíl zisků ze zahraničí vs 10 % v 70. letech). Další už jsou problematičtější: vyšší koncentrace v sektorech (cca 40% pokles počtu listovaných firem od konce 90. let), pokles korporátního zdanění (efektivní sazba <20 % zatímco v 70. letech >40 %, podíl firemních daní na HDP poklesl ze 4 % na 1 %), snižující se podíl nákladů na mzdy (50 % z tržeb vs 58 % v 70. letech), vyšší korporátní zadlužení (kompenzováno postupným snižováním úrokových sazeb). Když to shrnu, dostali jsme se do situace, kdy firmy jsou v průměru dvakrát ziskovější, protože operují především v oblastech se snižující se potřebou hmotných aktiv (tedy s výhodami z rozsahu), mají větší vyjednávací sílu oproti svým zaměstnancům (díky internacionalizaci a úpadku odborů), téměř zmonopolizovaly výzkum a vývoj, a za tyto výsady neplatí vyššími daněmi či regulací (ba naopak). Jak je to možné?
Myslím, že i díky faktoru, který zmiňován nebývá, protože je kvalitativní povahy, a především vyžaduje sebekritický pohled – závislostní chování každého z nás. Jak upozorňuje biolog Konrad Lorenz v knize Osm smrtelných hříchů civilizace, člověk potřebuje být s přírodou a v pospolitosti vyznávající kulturní a hodnotové normy. Život v anonymních konglomeracích má za následek rozpad rodinné i společenské soudržnosti a v konečném důsledku osamělost. V takových podmínkách člověk ztrácí estetickou vnímavost, jedná extrémně individualisticky, stává se pohodlným a velmi náchylný k závislostem. A tím ani tak nemyslím návykové látky. „Závislost je jakékoliv chování, které krátkodobě ulevuje od stresu, ale přestože vám dlouhodobě škodí, neopustíte ho,“ říká lékař Gabor Maté. Více jídla v klesající kvalitě (méně večeří s rodinou), více uniformních kusů oblečení (méně na míru), více času před obrazovkou (méně v rozhovoru tváří v tvář), větší počet zahraničních dovolených (méně času na každé z nich), více lékařských vyšetření (méně citlivosti k vlastnímu tělu), více pracovních závazků (s menším pocitem autonomie a smyslu). Všechno jsou to (v subjektivní nadmíře) závislosti a, což je v mé úvaze důležitější, rovněž zdroje příjmu úspěšných firem dneška.
Závislosti jsou nebezpečné v tom, že dlouhou dobu probíhají nepozorovaně (postižený ani jeho okolí jim nepřipisuje důležitost). V tom se zřejmě skrývá část odpovědi na otázku, jak je možné, že soukromé firmy předchozích čtyřicet let zvyšují marže. Nevšimli jsme si, že jsem na jejich službách a praktikách nekriticky závislí. Ale proč to říkám nyní? Nejde o dlouhodobé trendy, na které mnozí upozorňují (mimochodem Lorenzova kniha je ze 70. let), ale ony beztak pokračují? Ne tak docela.
Závislosti totiž v sobě mají zabudovaný zajímavý mechanismus. Když se jim dá prostor, vyčerpají se. Kdesi hluboko narazí na svůj vlastní limit. „Chceš-li se něčeho zbavit, přesyť se tím,“ vyjádřil to Osho. Utrpení se pak stane tak velké, že se utvoří prostor pro změnu (nebo organismus zanikne). A já mám pocit, že jsme do právě takového bodu dostali. Proč? Paradoxně kvůli (či díky) covidu.
Nezpracovaný šok z opatření byl pro mnoho lidí tak velký, že znásobil jejich sklony k závislostnímu chování (nakupování, alkohol, workholismus, on-line seznamky, internetová zábava). V mnoha případech to navíc přiživily státní podpory. Pak opatření odezněla, zmíněné tendence však nějakou dobu pokračovaly, čímž v mém vnímání narazily na své vnitřní (a, jak ukazuje vysoká inflace, zřejmě i na vnější – produkční) limity. Tím se obnažila jejich podstata a – skrze množství dalších, zdánlivě nesouvisejících událostí (válečný konflikt, dražší energie, vyšší úrokové sazby, pokles cen finančních aktiv) – se připravil se prostor pro změnu. Ta v mém chápání spočívá v omezení konzumního (závislostního) způsobu života.
Ve veřejném prostoru se už náznaky této změny objevují. První firmy začínají reportovat horší tržby (pokles transakcí či předplatitelů), nižší ziskovost (pokles v efektivitě dodavatelských řetězců), problémy s nabíráním zaměstnanců (pokles ochoty vykonávat určité činnosti) a sílící vliv odborových organizací. Z politického ranku mě napadají třeba mimořádné daně na banky ve Španělsku a energetické firmy ve Velké Británii, německá výzva k šetření energiemi (a nikoliv tradiční zateplování, ale skrze uskromnění), omezení videoher v Číně, zásah proti opioidům v USA, regulace internetové reklamy, jednání o uhlíkové dani, debaty o branné výchově v reakci na válku, a další. Nejsou to sourodé příklady, navíc teprve v začátcích, ale míří stejným směrem a ukazují na to, čemu lidé začínají implicitně vyjadřovat podporu (politika i byznys jsou v těchto oblastech spíše reaktivní). Prioritou je vyšší společenská (a klimatická) odpovědnost i za cenu horších výsledků firem a nižšího pohodlí spotřebitelů.
Nutno říct, že z pohledu makroekonomie či historie je vcelku jedno, jestli je člověk k podobným změnám donucen (např. odhlásí Netflix či stáhne topení, protože mu jednoduše nezbývají peníze) nebo se pro ně vědomě rozhodne. V individuálním osudu je však tento rozdíl obrovský, a já pozoruji, že mnoho lidí je ochotno a schopno varianty druhé. Během covidových uzávěr si mnoho z nás uvědomilo, kolik hodnoty tkví v nehmatatelných statcích, a to, že je nyní začínáme preferovat nad všemožnými nákupy a pohodlím, nelze přičíst pouze finančním potížím či obavám o budoucnost. Procházka v přírodě, otužování v řece, výlet na kole s přáteli, rozhovor se sousedem, vyprávění pohádek dětem, to jsou přeci činnosti, které mají smysl samy o sobě. Lidé v nich možná znovu objevují radost (podobně, jako když se dříve závislý člověk začíná vracet k malým každodennostem). Vtip je však pochopitelně v tom, že tyto činnosti negenerují zisk.
Pokud je má intuice správná, dostali jsme jako společnost dostatek utrpení (30 let blahobytu), spouštěč (covidový šok) i podmínky (dramatické zdražování hmotných statků), abychom plošně omezili závislostní chování, které jako jeden z koproduktů napomohlo i excesivním ziskovým maržím firem. Bob Dylan v nedávné písni Murder Most Faul, která se vrací ke smrti J. F. Kennedyho (1963), zpívá: What's new, pussycat? What'd I say? / I said the soul of a nation been torn away / And it's beginning to go into a slow decay. Nyní existuje možnost tento úpadek zastavit. Ne rychle, ani snadno, ale existuje. Jsme totiž po dlouhé době ochotni se něčeho vzdát. A to není pro firemní zisky nijak dobrá zpráva.
Mikulas Splitek
Klesá riziko recese, když zatím nepřišla?
Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.
Mikulas Splitek
Je výše poplatku za aktivní správu fér?
Zaskočen vlastní nejistotou v jednom momentu investičního rozhovoru s Vojtou Žižkou jsem napsal krátkou úvahu.
Mikulas Splitek
Dát druhou šanci
Mají statistiky o prodejích akciových pozic něco společného s tématem rozvodu a jeho případného zvrácení? Po jednom zážitku jsem nad tím o víkendu přemýšlel.
Mikulas Splitek
Moje anketa o budoucnosti
Pojďme na čtyři otázky o budoucnosti: Na čem může Česká republika založit svůj rozvoj v dalších 20-30 letech, aby prosperovala?
Mikulas Splitek
Twitter ve víru archetypů
S omezeními či svobodná? Jaký druh komunikace je lepší pro společnost, politiky, firmy, uživatele? Tato debata se znovu rozhořela poté, co Elon Musk koupil Twitter...
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Černomořská flotila dále slábne. Zasáhli jsme korvetu Ciklon, hlásí Kyjev
Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném...
Na Rychnovsku se střetl vlak s autem, tragickou nehodu nepřežili dva lidé
Při dopravní nehodě auta s vlakem v Čermné nad Orlicí na Rychnovsku zemřeli dva lidé. Na místě...
Poslanci kývli na možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění
Přímý přenos Poslanci schválili možnost odpuštění penále z odvodů na zdravotní pojištění. Pomoci to má těm,...
Carlson má pořad v ruské televizi. V prvním díle řešil klíšťata jako biozbraň USA
Konzervativní americký moderátor Tucker Carlson spustil vlastní pořad na ruské státní televizi...
Dvojdům ve vysokém standardu 129 m2, pozemek 479 m2
Artistů, Praha
14 900 000 Kč
- Počet článků 68
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 534x
Stránky akciového fondu, který spravuji - zde.
Autorská kniha Stát se investorem - zde.