Je morální vydělávát na ničení?
Nu, odpovídám, půjčíte si akcie a prodáte je s vidinou toho, že jejich cena poklesne, takže je budete moci nakoupit levněji. Docela neintuitivní věc, že? Prodat něco, co nevlastníte. Většinou si přece půjčujeme, když si chceme něco pořídit – byt na hypotéku, vybavení pro firmu a podobně. Ale funguje to i naopak – banka či broker vám za úplatu cenné papíry půjčí, vy je můžete prodat, a tím pádem se ocitnete v "krátké pozici", tedy dlužíte akcie. Pokud pak jejich cena spadne, vyděláte.
Mechanismus obchodu – "jak?" – tedy známe. Složitý proces toho, jak poznat, že cena některé firmy je neúměrná – "proč?" –, na chvíli pomiňme, protože se chci zabývat otázkou normativní, a sice "je to správné?". Je správné spekulovat na pokles?
Pokles nad rámec obvyklého kolísání je přeci ryze destruktivní proces, ničení hodnoty, které vede k zavírání provozů, rušení pracovních míst a podobně. Fred Schwed v klasice Where are the customers' yachts? dokonce mluví o perverzní tendenci, která odporuje přírodním zákonům. Slouží-li burza k optimální alokaci kapitálu, pak by přece mělo stačit, že peníze půjdou dobrým firmám; není nutné útočit na ty špatné, zanikly by stejně. Je tedy spekulace na pokles doménou několika zvrácených jedinců, protože ceny by se "srovnaly" i bez nich?
Ve většině případů ano, a to navzdory obecné tendenci držet aktiva nadhodnocená. Téměř všem účastníkům na trhu totiž vysoké ceny vyhovují:
– poplatky z obchodů, úpisů akcií a další se vypočítávají z objemu, a proto Wall Street raději doporučuje "buy" než "sell"; – institucionální investoři (penzijní fondy, pojišťovny) mohou často spekulovat pouze na růst; – firmy samozřejmě rády vidí své akcie stoupat; – regulátoři mají méně práce během vzestupného trendu, takže vymýšlejí například pojistky proti maximálnímu dennímu poklesu (chaotický růst nikomu nevadí).
Ale korekce stejně přicházejí. Jednotliví hráči totiž mají odlišná očekávání ohledně budoucnosti. Právě tato očekávání navracejí ceny do rovnováhy. Přítomnost "šortařů" má pouze marginální charakter. Takto trh funguje většinu času. Až na pár pár výjimek!
Jak si povšiml George Soros v knize The Alchemy of Finance, vztah mezi očekáváním a cenami není jednosměrný (očekávání formuje cenu), ale může být obousměrný, takzvaně reflexivní, kdy cena zpětně utváří výhled. Uvažujme příklad špatně kapitalizované banky – pokud se její akcie obchodují vysoko (trh o problémech neví, či stát poskytl garance), banka může vydat nové akcie a kapitál doplnit. Cena v tu chvíli ospravedlnila sama sebe v takzvaném sebenaplňujícím se proroctví. Podobně, když nadhodnocená firma platí za akvizice jiných společností vlastními akciemi, její velikost (a cena) roste, a ona tak může pokračovat v expanzi bez ohledu na provozní výsledky (příklad Enronu). Reflexivní vazba funguje i na makroekonomické úrovni, například když rostoucí ceny nemovitostí podnítí věřitele uvolnit podmínky hypoték, což podpoří objem půjček a další růst cen nemovitostí.
Tyto situace v extrémní podobě nejsou časté, ale o to fatálnější mívají důsledky. Reflexivita může způsobit jakýsi sebepotvrzující se efekt, který není jednoduché přetnout, protože účastníci jsou vtaženi do spirály měnících se cen a očekávání. V takové chvíli, zdá se, na nápravu nestačí běžný tržní mechanismus, nýbrž je potřeba negativně formulovaná intervence zvenčí.
Vypůjčím si příklad z psychoterapie. Na řešení většiny problémů stačí, když terapeut vytvoří takzvaně bezpečné prostředí, bez jakéhokoli hodnocení naslouchá. Klient téměř vždy sám najde příčinu svých potíží a chování upraví. To je paralela k běžnému fungování trhu. Existují ale chvíle, které vyžadují rozhodnou akci ze strany terapeuta. Například u drogové závislosti či kriminálního činu je zpravidla nutné informovat další osoby, protože klient nemůže adekvátně posoudit závažnost situace. Cestou k uzdravení či nápravě pak nebývá nic jiného než destrukce starých pořádků, které byly do značné míry iluzorní.
Short selling je případ negativně formulovaného zásahu zvenčí. Spekulanti ve vlastním, finančně motivovaném zájmu upozorňují na případy absurdního ocenění aktiv (iluzorní hodnoty). V případech, kdy účastníci pod vlivem reflexivní spirály nejsou schopni adekvátně posoudit situaci, se jedná o legitimní, někdy dokonce jediný možný způsob intervence. Pokud bychom jej zakázali, tržní bubliny by častěji končily ne návratem do normálu, ale přeskokem na takzvaný nový normál.
Vrátím-li se k paralele s terapií, "nový normál" by bylo konstatování, že klient prostě je drogově závislý, léčit se nebude, vy - rodino, přátelé a okolí - si zvykněte. Termín "nový normál" se také objevoval v médiích v souvislosti s oceněním internetových akcií na přelomu milénia či s používáním derivátů před finanční krizí. Tyto excesy, přestože trvaly roky a mnoho lidí je vnímalo jako nezvratné, byly nakonec zkorigovány. Dle mého názoru se na nápravě podíleli i spekulanti na pokles. Ačkoli je tedy jejich činnost primárně motivována osobním ziskem, a má zdánlivě destruktivní charakter, ve výsledku přispívá k rovnováze systému.
Mikulas Splitek
Klesá riziko recese, když zatím nepřišla?
Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.
Mikulas Splitek
Je výše poplatku za aktivní správu fér?
Zaskočen vlastní nejistotou v jednom momentu investičního rozhovoru s Vojtou Žižkou jsem napsal krátkou úvahu.
Mikulas Splitek
Dát druhou šanci
Mají statistiky o prodejích akciových pozic něco společného s tématem rozvodu a jeho případného zvrácení? Po jednom zážitku jsem nad tím o víkendu přemýšlel.
Mikulas Splitek
Moje anketa o budoucnosti
Pojďme na čtyři otázky o budoucnosti: Na čem může Česká republika založit svůj rozvoj v dalších 20-30 letech, aby prosperovala?
Mikulas Splitek
Twitter ve víru archetypů
S omezeními či svobodná? Jaký druh komunikace je lepší pro společnost, politiky, firmy, uživatele? Tato debata se znovu rozhořela poté, co Elon Musk koupil Twitter...
Mikulas Splitek
Odpověď na Jóba naopak
Nijak se netajím tím, že knihy C. G. Junga hrají v mém životě zásadní roli a stavím z nich nejvýše pozdní Odpověď na Jóba. Už téměř osmdesátiletý Jung se v ní subjektivně vyrovnává s bezmála dvoutisíciletou křesťanskou tradicí...
Mikulas Splitek
Jak na akciovou analýzu - předmluva
Jan Šumbera mě požádal o předmluvu k jeho nové knize o akciové analýze, což jsem s radostí splnil, protože je skvělá. Navíc má charitativní poslání. Odkaz níže vás dovede ke knize i sbírce.
Mikulas Splitek
Závislost na zisku
Zatímco recesi už dnes vyhlíží kdekdo, větší redukce ziskovosti firem zatím v cenách akcií obsažená není (konsensuální EPS v roce 2023 +9 %). A to mi přijde příliš optimistické...
Mikulas Splitek
Katarze dneška - nadspotřeba
Také byste chtěli, aby inflace odezněla a zároveň jsme se vyhnuli recesi? Pak vězte, že z historického pohledu je to velmi naivní přání.
Mikulas Splitek
Výhled na letošek ve zpětném zrcátku
Rozhodl jsem se, že zde začnu - nepravidelně a pouze půjde-li z mého pohledu o alespoň trochu neotřelou myšlenku - zveřejňovat úvahy ohledně správy akciového fondu. První pochází z přelomu roku, další už budou vždy aktuální.
Mikulas Splitek
Robot jako manažer fondu?
Různé formy algoritmického investování jsou v poslední době na vzestupu a představují další konkurenci pro tradiční aktivní správce. Mají ale algoritmy skutečně co nabídnout?
Mikulas Splitek
Stát se investorem (úvod)
„Je lepší být bohatý než chudý.“ autor neznámý (text je z knihy Stát se investorem, kterou jsem dokončil v loňském roce, a která nyní vychází v nakladatelství Jan Melvil Publishing)
Mikulas Splitek
Čas neběží vždy stejně
V šedesátých letech minulého století si matematik Benoit Mandelbrot povšiml toho, co zkušení obchodníci dávno věděli, totiž že čas na burze neběží vždy stejně.
Mikulas Splitek
Názor na charakter
Pro aktivního správce není lepší příležitosti, než když je určitý rozhodovací faktor důležitý, zjistitelný a navíc opomíjený. Posouzení charakterových vlastností managementu je dozajista důležité. V negativním smyslu pomáhá...
Mikulas Splitek
Data bez příběhu nestačí
"Právě přítomnost tohohle nadšení, toho pocitu dobrodruha, který je na stopě něčemu pozoruhodnému, se mi zdá jako ten nejlepší filtr." (výňatek z rozhovoru pro Roklen24)
Mikulas Splitek
O strachu při investování
„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"
Mikulas Splitek
Co necílíme, nemůžeme získat
Starý arabský příběh vypráví o tom, jak se čtyřem mužům v poušti zjeví džin a nabídne každému z nich splnění jednoho přání.
Mikulas Splitek
Před sňatkem měj oči otevřené, po něm už tolik ne
Třístupňová škála analytických doporučení (Koupit-Držet-Prodat) mi vždycky připadala jako nesmyslný paradox. Co to znamená „držet“? říkal jsem si. Není to jen jiný, alibistický, výraz pro „nevím“?
Mikulas Splitek
O strachu jako fundamentu
Míra nejistoty na trhu (kvůli Brexitu, D. Trumpovi, volbám v Evropě, atd.) narůstá. Je možné, že to investoři nezvládnou a (významnou) korekci nezpůsobí fundamenty, ale strach?
Mikulas Splitek
Na co si odpovědět, než začnete investovat?
Není o moc více důvodů pro to, aby člověk sám investoval na burze, než pro to, aby byl svým vlastním právníkem, instalatérem nebo architektem. Philip Fisher
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 68
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 585x
Stránky akciového fondu, který spravuji - zde.
Autorská kniha Stát se investorem - zde.