Zajímavý pohled na Jungovu knihu.

(Já jsem ji vnímal v jejím doslovném smyslu - tedy jako kritiku teologie, protože Hospodin v biblickém příběhu nemá ani jeden atribut "milujícího boha", ale působí jako namyšlený egoistický spratek, který terorizuje bezmocné a nevinné a ještě chce abysme ho za to "milovali". Biblický Jehova je doslova ďábel).

Ale zpět k vašemu textu: celá západní civilizace nabrala zcela nový směr s příchodem renesance a především změnou dogmatické katolické víry na protestantskou filozofii. Od té doby je tento nový pohled na svět nášim rájem i peklem. Západní filozofie přijala myšlenku, že dokážeme cokoli, když se budeme dostatečně snažit a budeme vytrvalí. Všechno jde. Všechno dokážeme. Když ne dnes, tak zítra a nebo pozítří, ale když se do toho dáme, napneme všechny naše schopnosti tak to jednou výjde! (teologicky - jsme Bohové. Všemohoucí, všemocní, stvořitelé nových světů) Díky tomuto přesvědčení západní civilizace dokázala vybudovat současný blahobyt, který stále nemá konce ve vědě, technologiíích, výzkumu... - to je ten ráj.

A toto přesvědčení je zároveň i našim peklem. Neexistují žádná omezení, žádné hranice za kterou "by to nešlo". Co by byla našim limitem. Od dětství jsme učeni že "všechno jde, musí se jen chtít a vytrvat". Copak o to, například ve vědě je to stále skvělý přístup. Peklo začíná, když stejný přístup "všechno jde, musí se jen chtít a vytrvat" se stejnou vervou aplikujeme na samu lidskou společnost (a tak vybudejeme další a lepší ráj, světlé zítřky). Myšlenky komunismu a socialismu vznikly právě z takového přesvědčení - jde odstranit vykořisťování, jde vytvořit všeobecný blahobyt, jde vytvořit ráj na zemi se vzájemnou láskou, bratrstvím, pospolitostí... stačí jen jedno: předělat lidi, aby tyto myšlenky přijali za své a začali se chovat právě tak, jak nadiktovali teoretici. Levicoví idealisté se cítili jako bohové - a stali se ďáblem.

A protože západní civilizaci nic nebrzdí, ani nezmněnila své základní přesvědčení že "všechno jde, stačí jen chtít", tak je osudově předurčena si své pekla neustále a neustále sama vytvářet. Co jiného je současné liberální západní snažení (odstranění rasismu, jakékoli diskriminace, LGBT, genderové šílenství, práva menšin, zelené šílenství symbolizované "svatou" Grétou bojující i proti samotnému ekonomickému systému atd. atd.) Co jiného to je, než znovuzrozený démon naší civilizace o vybudování ráje ("stačí jen chtít") -a dopadne to stejně jako s komunismem a socialismem. Bude to stát miliony životů, desetiletí utrpení aby nakonec náš démon byl námi poražen... Ale aby se za pár let vyhoupl znovu na světlo ve své božské podobě tvůrce dalšího budoucího ráje. A aby byl následně námi samými zase zničen jako dílo ďábla. A tak stále dokola, na věky věků :-) Jsme Bohové i Ďáblové zároveň - a nemáme žádnou alternativu, jak z toho ven.

Zajímavý článek, zajímavé téma.

Některé knihy Junga jsem si přečetl a moc se mi líbily.

Nejsem věřící, ale tolerantní agnostik. Starý zákon je sbírka židovských bájí a pověstí. Dle ní Bůh stvořil za šest dní svět. Sedmý den odpočíval a byl spokojen se svým stvořením. A co dělal pak? Uvědomil si, že jeho stvoření není dokonalé a začal je opravovat. Dokonce spáchal největší genocidu všech dob, když uvalil na svět potopu.

Bůh je packal, z toho se nevymluví. Dle Knihy Job, je to však zloduch, který Joba bezdůvodně týral. Takže je nejen packal, ale i mizera. Zachutnala mu moc a moc zneužíval.

Na Váš blog jsem reagoval i svým blogem, viz

https://chudacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=794812