Odpověď na Jóba naopak
... aby tuto linii západní civilizace rozpletl lidskému vědomí a pomohl zabudovat do živoucí teorie nevědomí. Ohromný úkol hodný myslitele jeho formátu. Mým cílem je představit čtenáři myšlenku, která mě při opakovaném čtení textu napadla, a po sedmdesáti letech od jeho vzniku zvláštním (alespoň z mého pohledu) způsobem aktualizuje jeho poselství. K tomu však nejprve potřebujeme zevrubně představit, o čem kniha pojednává.
První část se už dle názvu vztahuje ke známému biblickému příběhu o tom, kterak Jahve na popud satana zkouší morální charakter svého služebníka Jóba tím, že ho bezdůvodně vystavuje všemožnému utrpení. Jób ani v nejtěžších chvílích nepodléhá, a Jung si všímá toho, že kdyby Jahve “domyslel” své jednání do logického konce, musel by uznat, že jej Jób svým jednáním eticky převýšil. „Jób se ocitá před bohem, který se vůbec nestará o nějaký morální úsudek, respektive neuznává žádnou etiku pro něj závaznou. To je asi na Jóbovi to největší, že při pohledu na tento problém neztrácí víru v jednotu Boha, nýbrž jasně vidí, že Bůh se nachází v rozporu sám se sebou, a to do té míry, že on, Jób, si je jist, že nalezne v Bohu pomocníka a obhájce proti Bohu. Je si jist jak zlem, tak dobrem v Jahvovi.“ A skutečně, Jób dlí v pokoře a i ve chvíli, kdy by měl právo nespravedlivého Boha zatratit, praví jen: „Kladu si ruku na ústa.“ Za to Jahve rozpor uvnitř sebe sama (byť „všemocný a vševědoucí“) nereflektuje a na konci příběhu raději sahá k demonstraci síly skrze příšeru Behemota a hrozí Jóbovi zničením.
Kniha Jób tedy pro kritické lidské vědomí končí velmi neuspokojivě a tato pochybnost se pravděpodobně stala hybatelem dalších událostí Nového zákona. Jahve totiž asi nakonec přeci jen nabyl podezření, že „člověk vlastní nějaké sice nesmírně menší, ale koncentrovanější světlo, než má On sám“, a tato žárlivost ho zřejmě podnítila k tomu, aby na Zemi poslal Krista. V předem připraveném, krutém příběhu se pak skrze smrt svého syna dozvídá o lidech více. Stále však ne dost, protože Kristus byl člověk pouze z poloviny, navíc nezatížený dědičným hříchem. Bůh se však chce stát člověkem úplně.
Toto intuitivní zjištění pocítil dle Junga na vlastní kůži Jan - autor Apokalypsy, jenž anticipoval strašlivé události, ke kterým by došlo, pokud by byla suma neintegrovaného božství náhle vychrstnuta do světa. Záchrana před zkázou byla v jeho vizi možná pouze ve spojení s božskou obcí. Právě církev měla postupně připravit svět na inkarnaci Boha v člověku. Má to však podstatný háček. „Takové řešení totiž nespočívá ve smíření protikladů, nýbrž v jejich definitivním odtržení, přičemž se lidé, kteří jsou k tomu určení, mohou zachránit tím, že se ztotožní se světlou pneumatickou stránkou Boha. Nevyhnutelnou podmínkou se zdá být odmítnutí rozmnožování a pohlavního života vůbec.“ A jak Jung připomíná, zvěst Apokalypsy „je na jedné straně tak osobní a na druhé straně tak archetypická a kolektivní, že musíme brát v úvahu oba její aspekty.”
A nyní se vraťme do naší přítomnosti. Každý, kdo jen trochu zná válečnou historii dvacátého století, chápe, že útržky apokalypsy už lidstvo zažilo. Dále, prosté statistiky porodnosti v západním světě naznačují, že její další části se (nevědomě a už bez církevního přičinění) konstelují i v jednotlivcích. Bůh se skutečně jako by postupně rodil v člověku, a člověk získává moc, kterou ve Starém zákoně ještě připisoval Jahvemu. Vždyť jak jinak vnímat zbraně hromadného ničení, když ne jako paralelu k hrozivému Behemotovi? Nejsou snad genetické inženýrství a internet známky podobné „všemocnosti a vševědoucnosti“? A nemohou být slova o „postfaktické době“ (lépe „post-truth“) připomínkou toho, že člověk sám se nyní „nestará o morální úsudek a neuznává žádnou etiku pro něj závaznou“? A právě zde se objevila má myšlenka.
Musím číst Knihu Jób i Jungovu polemiku s prohozenými postavami, opačně. Napáchal jsem za svůj krátký život tolik neuvědomělého bezpráví, že jsem podobně jako starozákonní Jahve „antinomií, tedy úplnou vnitřní protikladností,” která je sice předpokladem nesmírné dynamiky, avšak doprovázená faktickou neschopnosti tuto sílu zkrotit. Uvědomil jsem si, že přestože by se mé ego rádo dosadilo do postavy člověka - ctnostného Jóba, ve skutečnosti musím knihu zcela neintuitivně číst z pozice Boha. Jsem totiž exemplářem moderního člověka, který byl vychováván tak, aby se nerozpakoval sobě božství přisoudit, a vzděláván v tom, že člověk „klade realitu“. Inflace ega dostoupila strašlivých, řka, božských rozměrů. Role se obrátily. V osobní rovině i v té kolektivní.
S tímto vědomím mi četba knihy dává lepší smysl. Sotva postřehnutelný Jóbův hlas už totiž nezní jako něco, co si mohu přivlastnit, nýbrž jako poslední věc, která ještě může korigovat a vést. Připomíná Sokratovo daimonion či Jungovu ideu bytostného Já. Zní zevnitř jako obžaloba zbytnělého lidského ega a o to nesnesitelnější a pohnutá je chvíle, kdy praví: „Kladu si ruku na ústa.“
Literatura: C. G. Jung (2015). Odpověď na Jóba. Vyšehrad.
Mikulas Splitek
Klesá riziko recese, když zatím nepřišla?
Lidé mají tendenci si myslet, že tím, že recese zatím nepřišla, klesá její pravděpodobnost. Je to však naopak a je potřeba zůstat pozorný.
Mikulas Splitek
Je výše poplatku za aktivní správu fér?
Zaskočen vlastní nejistotou v jednom momentu investičního rozhovoru s Vojtou Žižkou jsem napsal krátkou úvahu.
Mikulas Splitek
Dát druhou šanci
Mají statistiky o prodejích akciových pozic něco společného s tématem rozvodu a jeho případného zvrácení? Po jednom zážitku jsem nad tím o víkendu přemýšlel.
Mikulas Splitek
Moje anketa o budoucnosti
Pojďme na čtyři otázky o budoucnosti: Na čem může Česká republika založit svůj rozvoj v dalších 20-30 letech, aby prosperovala?
Mikulas Splitek
Twitter ve víru archetypů
S omezeními či svobodná? Jaký druh komunikace je lepší pro společnost, politiky, firmy, uživatele? Tato debata se znovu rozhořela poté, co Elon Musk koupil Twitter...
Mikulas Splitek
Jak na akciovou analýzu - předmluva
Jan Šumbera mě požádal o předmluvu k jeho nové knize o akciové analýze, což jsem s radostí splnil, protože je skvělá. Navíc má charitativní poslání. Odkaz níže vás dovede ke knize i sbírce.
Mikulas Splitek
Závislost na zisku
Zatímco recesi už dnes vyhlíží kdekdo, větší redukce ziskovosti firem zatím v cenách akcií obsažená není (konsensuální EPS v roce 2023 +9 %). A to mi přijde příliš optimistické...
Mikulas Splitek
Katarze dneška - nadspotřeba
Také byste chtěli, aby inflace odezněla a zároveň jsme se vyhnuli recesi? Pak vězte, že z historického pohledu je to velmi naivní přání.
Mikulas Splitek
Výhled na letošek ve zpětném zrcátku
Rozhodl jsem se, že zde začnu - nepravidelně a pouze půjde-li z mého pohledu o alespoň trochu neotřelou myšlenku - zveřejňovat úvahy ohledně správy akciového fondu. První pochází z přelomu roku, další už budou vždy aktuální.
Mikulas Splitek
Robot jako manažer fondu?
Různé formy algoritmického investování jsou v poslední době na vzestupu a představují další konkurenci pro tradiční aktivní správce. Mají ale algoritmy skutečně co nabídnout?
Mikulas Splitek
Stát se investorem (úvod)
„Je lepší být bohatý než chudý.“ autor neznámý (text je z knihy Stát se investorem, kterou jsem dokončil v loňském roce, a která nyní vychází v nakladatelství Jan Melvil Publishing)
Mikulas Splitek
Čas neběží vždy stejně
V šedesátých letech minulého století si matematik Benoit Mandelbrot povšiml toho, co zkušení obchodníci dávno věděli, totiž že čas na burze neběží vždy stejně.
Mikulas Splitek
Názor na charakter
Pro aktivního správce není lepší příležitosti, než když je určitý rozhodovací faktor důležitý, zjistitelný a navíc opomíjený. Posouzení charakterových vlastností managementu je dozajista důležité. V negativním smyslu pomáhá...
Mikulas Splitek
Data bez příběhu nestačí
"Právě přítomnost tohohle nadšení, toho pocitu dobrodruha, který je na stopě něčemu pozoruhodnému, se mi zdá jako ten nejlepší filtr." (výňatek z rozhovoru pro Roklen24)
Mikulas Splitek
O strachu při investování
„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"
Mikulas Splitek
Co necílíme, nemůžeme získat
Starý arabský příběh vypráví o tom, jak se čtyřem mužům v poušti zjeví džin a nabídne každému z nich splnění jednoho přání.
Mikulas Splitek
Před sňatkem měj oči otevřené, po něm už tolik ne
Třístupňová škála analytických doporučení (Koupit-Držet-Prodat) mi vždycky připadala jako nesmyslný paradox. Co to znamená „držet“? říkal jsem si. Není to jen jiný, alibistický, výraz pro „nevím“?
Mikulas Splitek
O strachu jako fundamentu
Míra nejistoty na trhu (kvůli Brexitu, D. Trumpovi, volbám v Evropě, atd.) narůstá. Je možné, že to investoři nezvládnou a (významnou) korekci nezpůsobí fundamenty, ale strach?
Mikulas Splitek
Na co si odpovědět, než začnete investovat?
Není o moc více důvodů pro to, aby člověk sám investoval na burze, než pro to, aby byl svým vlastním právníkem, instalatérem nebo architektem. Philip Fisher
Mikulas Splitek
O povaze bestie
Rozhovoru o investování pro jeden zpravodajský web jsem věnoval několik desítek pečlivých minut, proto si ho dovolím zveřejnit i jako článek zde.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 68
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 585x
Stránky akciového fondu, který spravuji - zde.
Autorská kniha Stát se investorem - zde.